Mykénští mluvili a psali také praslovansky
Hliněná tabulka vystavená v Archeologickém muzeu v Mykénách připomíná účetní bilanci vzhledem k čárkám na její pravé straně. Náhodný pohled na druhou řádku odkryl sekvenci znaků
( = A-RE-HA-SA-DA-RA nebo A-RE-KA... nebo A-RE-CHA...), které někteří vědci interpretují jako „Aleksandra“. Jméno je údajně odvozené z chetitského „Alakšanduš“ (viz odkaz na Kadmose v literatuře). Při zohlednění dalších řádek se ukázalo, že je to chybný výklad. Znaky spíše připomínají slova ARECHA SADARA. Tato šťastná náhoda vedla k bližšímu prozkoumání tabulky. Po jejím překladu se ukázalo, že obsahuje seznam položek: možná argumenty, možná body dopisu nebo ústního projevu v Praslovanštině kódované v lineárním B. A na třetí pohled čtenáře očekává překvapení. Postupujme ale krok za krokem.
Autor: Igor Tureček

11. chybí
12. chybí
13. chybí
Transliterace svislého nápisu: SE(or RE?)-čárka-??-??-KE-RA-ME-čárka-KI-RA
Transkribované znaky fragmentu hliněné tabulky
v Mykénském archeologickém museu.
Čárky na koncích řádek byly vynechány, stejně tak znaky dosud vykládané jako „QE“ (znak č. 78 podle Ventrisovy tabulky, jejichž správná výslovnost je ale „ščě“ a zapisovat by se tedy měly jako „ŠČĚ“. Dospěl k tomu Horáka (1991) luštěním venetských (dříve etruských) textů. Fonetická hodnota kroužku se čtyřmi čárkami byla odvozena ze slova „ščětúr“ (čtyři). Ruské slovo „sčjot“,které má podobnou výslovnost, znamená „počítání“ nebo „účet“. S ohledem na nálezy na jiných hliněných tabulkách se zjistilo, že jeho význam je širší: „chci“, „poskytnout“, „uspokojit“, „dát“, „poskytovat“ a také „mimo to“ a „ještě navíc“.
Transkripce a lexikální překlad
Transkripce hliněné destičky je v Praslovanštině s použitím české diakritiky. Čárky mezi znaky nerozdělují slova nebo věty, nýbrž jsou grafémy hlásek, které v lineárním B neexistují. Na různých tabulkách byly dosud na koncích slov odvozeny podle významu slova, řádky, nápísu nebo celé tabulky tyto hlásky: „-s –šč –j –n –č –r –m –c –t –v –ch –d -k”.
Kredit Gautier Poupeau, Wikimedia

VODIJE...JA-šč ....KE . MI .... NI...JA
vodíce ....práci ....ke....mne...ne...já
MA..NO-v .......ARECHA...SADARA
má čerstvé .....ořechy ....od sadaře
RITA....................RA-n.........NE TAj
nájemná doprava...raný.........ne ten
ĚRI...TU....VÁNA-m....TĚ…ODORA
věří...zde...Vánům......tě obléká
ĚRI...TU....VÁNA-m.....TEODORA
věří...zde...Vánům …….Teodora
OTOVOVIJE…TU……KATĚ
?........................tu......chatu-dům
A...NĚ...Áj......TU...KATĚ
a...ne..také.....tu....chatu
PIROVO.…………...NAKIRA
hody-svatby………účtuje
Výklad 8. řádky je nejistý, poněvadž chybí první znak
??-KA-RO-stroke.............KE-TI-DE
U-KÁ-RO-šč....................KE-TI-DE ....
vytýkající nebo káravý.....(význam KE-TI-DE je neznámý)
Transkripce svislého nápisu (zde není zobrazen a je to asi 14. řádka):
SE(or RE?)-čárka-??-??-KERAMĚ-j….KIRÁ
………………………….….………hrnčíř....….účtuje
Slovník
VODIJE = „vodije“
VODÍ JE = „vodí je“
JA-šč = „práce“ nebo „pracující“ (sloveso), „jašč“ také znamená „vyrábějící-provozující“ a vyskytuje se také ve slovech „dajášč“ („dávající“, HG IV-16, AH_str 27), „larojašč“ („dlabající“, nápis na soše herce ve Volterském amfiteátru, AH_str193), „načánjašč“ („začínající“, Stela z Novilar, AH_str150), „rujášč“ („orající“, Kn 1416, AH_str81), „sěvijášč“ („zjevující“, PY Ta-711, AH_str46), „věnojášč“ („věnující“, AH_str52) a na kotouči tkalce z Moravy („jášča“ nápis č. 13, AH_str53.)
WO-DI-JE-JA lze nalézt na PY Cn 1287, MY V 659, KN Ap 639.3, PY Ub 1318.3, Vn 34.1 pravděpodobně následované čárkou, která je stále vykládána jako rozdělující znak. To je pochopitelně špatně, protože například znak JA následovaný čárkou (vykládaná jako „šč“) tvoří integrální slovo „jašč“.
KE ME = „ke mně“, dat. sg.
NI = „ne“
JA = „já“
NI JA = „já ne“
MÁ = on-ona „má“
NO-v = „nové“ nebo „čerstvé“
ARECHA = „ořechy“, bělorus. „apзхi“, rus.. se píše „opéхи“, ale vyslovuje „arjéchi“; změna „a-“ na „o-“ u „arecha“ na „ořechy“ existuje také u „ařějom“ na „ořeme“ AH_str43, AH_str44, PY Cn 1287
SADARA = „sadaře“, nebo lépe „pěstitele“ (gen. sg.);
ARECHA SADARA = bělorusky „арэхі садавода“
RITA = „ryta“, placené jízdy najmutého povozu (žebřiňáku?)
RA-n = „raný-časný-předčasný“
NĚ = „ne“
TA = „vždyť, přece|“
NĚ TA = „ne zde“ nebo „ne tam“
ĚRI = „věří“
TU = „zde-tu“
VÁNA-m = „Vánúm-Slovanům“, dat. sg., viz také AH_str190, AH_str193, AH_str157, AH_str55
TĚ = „tě“, akusativ sg.
ODORA = „odírá“
TĚ ODORÁ = tě obléká
TEODORA = slavizovaná verze „Theódóros“ (theos = bůh, dóron = dar). Slovanským protějškem je „Bohdan“.
OTOVOVIJE = význam není znám, možná „konstrukce“ něčeho, „z-hotovuje“ nebo „vy-hotovuje“; slovo se rýmuje s prvním řádkem
TU = „jen to, že“
KATĚ = „chatě“, dativ sg., srbsky „kata“ nominativ sg.
TU…KATĚ = „tu chatu“
TUKA…TĚ = „zármoutí tě“ podle srbchor. „tuga“ („zármutek“)
PIROVO = „svatebné“ nebo „oslavné“, „pirovati“ srbchor. (hodovat, slavit svatbu)
NAKIRA = účtuje, „kirija“ srbchor. (nájem-nájemné-dovozné)
??-KARO-? = význam není znám, ale slovní kmen („-kar-“ nebo „-karo-“) naznačuje možné napojení na „káraja“ (vytýkat, kárat, ovládat (4. p., co), ale také vzdělávat-obdělávat), ukárášč = káravý, napomínající, vzdělávající, obdělávající; překlad podle tabulky PY Ta 711
KE-TI-DE = význam není znám
KĚ = význam by mohl být "že" podobně jako v AH_str40, tj. překladu tabulky PY Er 312
KERAMĚ-j = „hrnčíř“, viz také tabulka PY Cn-1287
KIRÁ = „účtuje“
Metodická poznámka Při výkladu tabulky se předpokládá, že text je praslovanský (hypotéza). Slovanská slova zjištěná v této tabulce byla nalezena i v jiných tabulkách. Tím je zajištěna platnost (validita) odhadů (hádání). Až bude nashromážděno dostatek příkladů, bude možné ke konstruktové validizaci hypotézy použít faktorovou analýzu.
Podle dosavadních doložených poznatků (např. lineární písmo typu A, Hagia Triada IV-16) se slovanské jazyky vyvíjejí již velmi dlouho a již v 2. tisíciletí př.n.l. měly rozvinuté písmo a číselný systém. Již tehdy dosáhly solidní úroveň, která vyhovuje dodneška. Některá slova se nezměnila po několik tisíc let. Například slovo „kiša“ nebo „kišě“ (srbchor. „déšť“ nebo „prší“), s kterým se potkáte jak v televizních předpovědích počasí, tak také na tabulkách z Hagia Triada HT-87 jako „NI KIŠE“ (srbchor. „neprší“) staré přibližně 4000 let. Samozřejmě napsané v lineárním A.

Model Mykénského hradu, kde byla tabulka nalezena

Letecký pohled na Mykénský hrad
http://employees.oneonta.edu/farberas/arth/Images/ART209images/Mycenaean/Mycenae_aerial.jpg
Překlad
Práci mi přidává on a ne já jemu.
(Variant: Oni mi přidávají práci a ne já jim.)
Má nové (čerstvé) sadařské ořechy.
Nejsou tu ranní nájemné spoje.
Věří zde Slovanům Teodora.
(alternativní četba: Věří zde Slovanům, kteří tě oblékají)
Zhotovuje jen tu chatu
a ne několik chat.
Účtuje si svatebné a pohostinné.
Překlad vertikálního nápisu možný pouze částečně: „???… hrnčíř si účtuje”
Co nám tabulka říká
Nejdůležitějším nálezem je, že pisatel tabulky znal Praslovanštinu a že tabulka není napsána v Pra-řečtině. V tabulce máme také doklad jak Slované sebe označovali, totiž VÁNÁ (Vánové). V detailu nemuselo být každé slovo přeloženo správně, poněvadž Praslovnštinu ještě dostatečně neznáme a na tabulce schází 25-30 znaků.
Dosud se vědci domnívali, že tabulky s lineárním B zobrazují účtovní údaje, různé seznamy zboží nebo vykonané práce. Tato tabulka dokazuje něco jiného. Lineární B se nepoužívalo jen pro byrokratické a administrativní účely. Jak jsme na druhý pohled viděli – tj. prvotní překlad - tabulka ukazuje tvrzení, která lze chápat z nejrůznějších úhlů: je to seznam problémů, argumentů nebo položek. Týkají se práce, vztahů mezi spolupracovníky, svatby apod. Jestliže se ale podrobněji podíváme na konce řádků, pak na třetí pohled s překvepením zjistíme, že se rýmují:
1. řádek: -JA
2. řádek:.......-RA
3. řádek: -TA
4. řádek:.......-RA
5. řádek: -TE
6. řádek: -TE
7. řádek:.......-RA
8. řádek: -DE
9. řádek: -ME
10. řádek:......-RA
---
14. řádek:......-RA
Tabulka je možná záznamem básně nebo písně – bohužel neúplný. Na tomto pozadí znak ŠČĚ možná nepředstavuje součet komodit a mohl by mít zcela jiný význam. A skutečně, ŠČĚ by mohlo znamenat ŠČĚPATI, což v srbštině znamená „uchopit za ruku“. Mohli bychom odvodit, že ŠČĚ a následující dvě čárky na konci řádky je návod dvakrát tlesknout rukama.
Dokud pro tento návod nebudeme mít důkazy, měli bychom mít na paměti i Horákův výklad, že čárky pouze zakrývají skutečný obsah tabulky před vládnoucí vrstvou, která neuměla číst a psát, zatímco otroci byli gramotní. Tabulky podle Horáka často předstírají účetní údaje apod.
Zkratky
sg. = singular
pl. = plural
nom. = nominativ
gen. = genitiv
dat. = dativ
acc. = akusativ
AH_str... = citace z Horáka (1991) plus strana (str...) -
Odkazy
Antonín Horák: O Slovanech úplně jinak, Lípa, Vizovice, 1991.
Kadmos. Band 4, Heft 2, Seiten 138-145, ISSN (Online) 1613-0723, ISSN (Print) 022-7498, DOI: 10.1515/kadm.1965.4.2.138,//1965
http://www.reference-global.com/doi/abs/10.1515/kadm.1965.4.2.138
http://www.flickr.com/photos/bruceheam/1018705197/in/set-721576012388296705
http://mycenae-excavations.org/databases.html


