Hliněná tabulka vystavená v Archeologickém muzeu v Mykénách (MY V 659) prý kvůli čárkám na její pravé straně připomíná účetní bilanci. Kromě toho vykládají profesní mykenologové sekvenci znaků 
( = A-RE-HA-SA-DA-RA, někdy se také čte jako A-RE-KA nebo A-RE-CHA ) na druhém řádku jako jméno „Aleksandra“. Výklad je to ale chybný. Tabulka dokládá jak kdysi Slované sebe nazývali, totiž Vánové, a posouvá dobu pobytu Slovanů na Balkáně přinejmenším o dva tisíce let do minulosti.
Autor: Igor Tureček
V letech 1951-1953 se Michaelu Ventrisovi (otec Angličan, matka Polka) podařilo ozvučit znaky lineárního B a umožnil tak tabulky přeslabikovávat. Význam textu zůstal ale skryt. Jednak proto, že vědci chybně předpokládali a předpokládají, že texty jsou řecké, jednak proto, že Ventris přiřadil asi tak 10ti % znaků chybné ozvučení. Tato situace trvala do roku 1971, kdy Antonín Horák zjistil, že texty jsou slovanské a v roce 1991 s touto skutečností seznámil veřejnost v publikaci O Slovanech úplně jinak. Sekvence znaků A-RE-HA-SA-DA-RA se tedy správně čte jako ARECHA SADARA, tj. srbochorvatsky, a znamená ořechy odřené (oloupané). Přeložením bylo zjištěno, že tabulka je s největší pravděpodobností báseň nebo písnička.
Hypotéza Při výkladu tabulky se předpokládá, že text je praslovanský.
11. chybí
12. chybí
13. chybí
Vlevo: Hliněná tabulka z Archeologického muzea v Mykénách.
Kredit Gautier Poupeau, Wikimedia
Vpravo: Faksimilie tabulky z Archeologického muzea v Mykénách.
Čárky na koncích řádek byly vynechány, poněvadž s textem nejpravděpodobněji nesouvisí. Fonetická hodnota kroužku se třemi tečkami bylo asi slovo „ščít" nebo "ščíč", tj. štít. S ohledem na nálezy na jiných hliněných tabulkách se zjistilo, že jeho význam je širší: „chci“, „poskytnout“, „uspokojit“, „dát“, „poskytovat“ a také „mimo to“ a „ještě navíc“.
Transkripce tabulky
1 VODI...JE...JA-šč ..........KE ....MI .... NI...JA
2 MA....NO-v .........ARECHA....SADARA
3 RITA............RA-n..... NI ..... TA
4 ER .... I.....TU....VÁNA-m....TE…ODORA
5 OTOVO............... VIJE…TUKA....TĚ
6 A ...... NE...Áj.............TUKA ... TĚ
7 PIROVO.………….ZAKIRA
8 UKÁROšč .... KE ... TI ... DE
Pracovní (hypotetická) translace
V detailu nemuselo být každé slovo nebo řádek přeložen správně, poněvadž praslovanštinu ještě dostatečně neznáme a na tabulce schází 25-30 znaků.
1 vodí .... je ...pracovat ....ke.....mně...ne...já
2 má ..čerstvé .....ořechy ........odřené
3 vždyť ani otrhanec...ranní ....... (překlad řádku je nejistý)
4 protože ... i .....zde...Vánům......a.......odpracuje oráním .... (překlad řádku je nejistý)
5 skládku (žita) ... čistí ... krůta ... jejich
6 ale ... ne....také.........krůta .... tvoje
7 hody-svatby………naúčtuje
8 obdělávající...... že .... ty .... no tak
Překlad vertikálního nápisu
Vertikální nápis je zachován pouze částečně a proto je možný pouze částečný překlad: „???… hrnčíř si účtuje”
Podrobnosti translace
Transkripce hliněné destičky je v praslovanštině s použitím české diakritiky. Čárky mezi znaky nerozdělují slova nebo věty, nýbrž to jsou grafémy hlásek, pro které v slabičném systému neexistují znaky. Na různých tabulkách byly dosud na koncích slov odvozeny podle významu slova, řádky, nápisu nebo celé tabulky tyto hlásky: „-s –šč –j –n –č –r –m –c –t –v –ch –d -k”.
1 VODI...JE...JA-šč ..........KE ....MI .... NI...JA
vodí .... je ...pracovat ....ke.....mně...ne...já
VODÍ JE 2.3.j. = vodí je, řídí je, provádí je, dělat
JA-šč = „práce“ nebo „pracující“ (sloveso), „jašč“ také znamená „vyrábějící-provozující“ a vyskytuje se také ve slovech „dajášč“ („dávající“, HG IV-16, AH_str 27), „larojašč“ („dlabající“, nápis na soše herce ve Volterském amfiteátru, AH_str193), „načánjašč“ („začínající“, Stela z Novilar, AH_str150), „rujášč“ („orající“, Kn 1416, AH_str81), „sěvijášč“ („zjevující“, PY Ta-711, AH_str46), „věnojášč“ („věnující“, AH_str52) a na kotouči tkalce z Moravy („jášča“ nápis č. 13, AH_str53.)
WO-DI-JE-JA lze nalézt na PY Cn 1287, MY V 659, KN Ap 639.3, PY Ub 1318.3, Vn 34.1 pravděpodobně následované čárkou, která je stále vykládána jako rozdělující znak. To je pochopitelně špatně, protože například znak JA následovaný čárkou (vykládaná jako „šč“) tvoří integrální slovo „jašč“.
KE ME = ke mně, dat. sg.
NI = ne
JA = já
NI JA = já ne
2 MA....NO-v .........ARECHA....SADARA
má ..čerstvé .....ořechy ........odřené
MÁ = on-ona má
NO-v = „nové“ nebo „čerstvé"
ARECHA = „ořechy“, bělorus. „apзхi“, rus.. se píše „opéхи“, ale vyslovuje „arjéchi“; změna „a-“ na „o-“ u „arecha“ na „ořechy“ existuje také u „ařějom“ na „ořeme“ AH_str43, AH_str44, PY Cn 1287
SADARA = odřené, oloupané
ARECHA SADARA = oloupané ořechy
3 RITA............RA-n..... NI ..... TA
otrhanec...ranní..... ani .... vždyť
RITA = { bažiny, rákosiště | cár, hadr, roztrhaná košile | otrhanec }
RA-n = { raný | předčasný | ranní }
NI = spojka a částice { ani }
TA = částice zdůrazňující výpověď { vždyť | přece | ale }
4 ER ...... .. I ... TU....VÁNA-m....TE…ODORA
protože... i ... zde...Vánům......a.......odorá-uora, odpracuje oráním
ER ≈ srbch. jer = čes. { protože | poněvadž | neboť }
I = čes. { s význ, slučovacím a | s význ. vytýkacím při důrazu i, a | v zápor. větě ani | i te = a jak }
TU = { zde | tu }
VÁNA-m = „Vánúm-Slovanům“, dat. sg., viz také AH_str190, AH_str193, AH_str157, AH_str55
TE = { sp.souř. a | sp.podř. že }
ODOR obl. = { utrpení, trápení, soužení | lupič }
ODORÁ = { stejnokroj, uniforma | roucho }
TE ODORA 2.3.j. od ODORATI = a odpracuje oráním
5 OTOVO............... VIJE…TUKA....TĚ
skládku (žita) ... čistí ... krůta ... (tvoje) jejich
OTOVO ≈ srbch. otovariti = čes. { složit náklad | zbavit nákladu | zbavit zátěži }
OTOVO ≈ srbch. otovar = čes. { vykládka | skládka | složení nákladu }
VIJE = srbch. vijati, vijem = čes. (žito) čistit obilí převíváním; fukarovat
TUKA = čes. krůta, krůty
TE = čes. tvoje, jejich
6 A ...... NE...Áj.............TUKA ... TĚ
ale ... ne....také.........krůta .... tvoje-(jejich)
7 PIROVO.………….ZAKIRA
hody-svatby………naúčtuje
PIROVO = „svatebné“ nebo „oslavné“, „pirovati“ srbchor. (hodovat, slavit svatbu)
ZAKIRA = naúčtuje, asi od srboch. „kirija“ (nájem-nájemné-dovozné)
8 ??-KA-RO-čárka-KE-TI-DE
U-KÁ-RO-šč .... KE ... TI ... DE
obdělávající...... že .... ty .... no tak
??-KARO-? = Výklad 8. řádky je nejistý, poněvadž chybí první znak. Nicméně, slovní kmen „-kar-“ nebo „-karo-“ naznačuje možné napojení na „káraja“ (vytýkat, kárat, ovládat (4. p., co), ale také vzdělávat-obdělávat). Případně ukárášč = káravý, napomínající, vzdělávající, obdělávající; překlad podle tabulky PY Ta 711
KE = význam by mohl být "že" podobně jako v AH_str40, tj. překladu tabulky PY Er 312
TI = čes. zájm. os. ty; zájm. ukaz.
DE = citosl. a zasilující částice: no tak, nu, nuže
14 Transkripce a částečná translace svislého nápisu (je to asi 14. řádka):
{SE | RE}-čárka-??-??-KERAMĚ-j….KIRÁŠČI
…………………………. hrnčíř ......…. účtuje
KERAMĚ-j = „hrnčíř“, viz také tabulka PY Cn-1287
KIRÁ = „účtuje“
Podle dosavadních doložených poznatků (např. lineární písmo typu A, Hagia Triada IV-16) se slovanské jazyky vyvíjejí velmi dlouho a již v 2. tisíciletí př.n.l. měly rozvinuté písmo a číselný systém. Některá slova se nezměnila po několik tisíciletí a vyhovují dodnes. Například slovo „kiša“ nebo „kišě“ (srbchor. „déšť“ nebo „prší“), s kterým se potkáte jak v televizních předpovědích počasí, tak také na tabulkách z Hagia Triada HT-87 jako „NI KIŠE“ (srbchor. „neprší“). Stáří tabulky napsané v lineárním A bylo odhadnuto na 2000 let př.n.l.
Model Mykénského hradu, kde byla tabulka nalezena
Letecký pohled na Mykénský hrad
http://employees.oneonta.edu/farberas/arth/Images/ART209images/Mycenaean/Mycenae_aerial.jpg
Co nám tabulka říká
Nejdůležitějším nálezem je, že pisatel tabulky znal ranou srbochorvatštinu a že tabulka není napsána v nějakém řeckém nářečí. Na 4. řádku máme také doklad jak Slované sebe označovali, totiž VÁNÁ (Vánové).
Dosud se vědci domnívali, že tabulky s lineárním B zobrazují účtovní údaje, různé seznamy zboží nebo vykonané práce. Tato tabulka dokazuje něco jiného. Lineární B se nepoužívalo jen pro byrokratické a administrativní účely. V tabulce jsou tvrzení, která lze chápat jako seznam problémů, argumentů nebo položek. Týkají se práce, vztahů mezi spolupracovníky, svatby apod. Jestliže se ale podrobněji podíváme na konce řádků, a vynacháme-li koncovku -ŠČI, pak s překvepením zjistíme, že se rýmují:
1. řádek: -JA
2. řádek:.......-RA
3. řádek: -TA
4. řádek:.......-RA
5. řádek: -TE
6. řádek: -TE
7. řádek:.......-RA
8. řádek: -DE
9. řádek: -ME
10. řádek:......-RA
---
14. řádek:......-RA
Tabulka je možná záznamem básně nebo písně – bohužel neúplný. Na tomto pozadí znak ŠČĚ nebo ŠČI možná nepředstavuje součet komodit a mohl by mít zcela jiný význam. A skutečně, ŠČĚ by mohlo znamenat ŠČĚPATI, což v srbštině znamená „uchopit za ruku“. Mohli bychom odvodit, že ŠČĚ a následující dvě čárky na konci řádky je návod dvakrát tlesknout rukama.
Dokud pro tento návod nebudeme mít důkazy, měli bychom mít na paměti i Horákův výklad, že čárky pouze zakrývají skutečný obsah tabulky před vládnoucí vrstvou, která neuměla číst a psát, zatímco otroci byli gramotní. Tabulky podle Horáka často předstírají účetní údaje apod.
Ἀραχοβίτσα ON, Kr. Argithea, Karditsa (Lex., Stat. Ap.). Aus slav. Orěchovica wie oben S. 21. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_5.htm#1
ἈράχοβαON, Kr. Philiatōn (Lex., A.), aus altslav. Orěchovo zuorěchъ»Nuß, Nußbaum«, s. Hilferding I 287, Miklosich, Bildung 291. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_1a.htm#2
ἈραχοβίτσαON, Kr. Joannina (Lex., A.). Belegt auch als Ἀρεαχοβίτζαν, Acc. s. Epirotica, Frgm. 2 ed. Bonn. S. 227, 13. Der Name stammt aus altslav. Orěchovica. Vgl. skr. ON Orahavica. Weitere Belege s. Miklosich, Bildung 291. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_1a.htm#2
Ἀράχοβα ON. Kr. Parakampylíōn (St. Ap., Lex., Nuch.) aus slav. Orěchovo wie oben S. 21. Vgl auch Hilferding I 291. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_1a.htm#3
Ἀραχοβίστα O. N., Kr. Ktimeniōn (St. Ap., Lex., Nuch.) aus slav. Orěchovica wie oben S. 21. — Hilferding I 291 liest fälschlich Δραχοβίτσα und deutet den Namen von einem slav. *Dragovica. Die ersten Lesung ist gesichert und entscheidet die Deutung gegen Hilferding. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_4.htm#3
Ἀραχοβίτσα ON, Kr. Argithea, Karditsa (Lex., Stat. Ap.). Aus slav. Orěchovica wie oben S. 21. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_5.htm#1
Ἀράχοβα ON am Krisäischen Meerbusen = altgriech. Ἀνεμώρεια nach R. und Neumann-Partsch, Griechenland 166. Es steckt darin ein slav. *Orěchovo wie oben S. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_10.htm#521.
Ἀράχοβα ON, Kr. Lebadeia (Stat. Ap., Lex.). Nuch. nennt den Ort Ῥάχοβα. Bei R. findet sich Ῥάχωβα und Δῆμος Ἀραχώβης. Aus slav. *Orěchovo wie oben S. 21. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_11.htm#2
Ἀραχοβίτικα ON, Kr. Trikkala (Nuch., fehlt in den Stat. Ap.). Eine griechische Neubildung von einem *Ἀράχοβα. In der Nähe dieses Ortes liegt Καρυώτικα. Also zwei »Nußorte«. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_14.htm#1
ἈράχοβαON, Kr. Aigieis (Nuch., Stat. Ap., Lex,). Aus slav. Orěchovo. Also »Nußort« wie oben S. 21 und 114.http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_16.htm#5
ἈράχοβαON, Kr. Phelloē (Lex., Stat. Ap.). Dafür Ῥάχοβα bei R und Nuch. Zu deuten wie der vorhergehende Name. Ἀραχοβίτικα ON, http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_16.htm#5
Ἀράχοβα ON, Kr. Buphagiōn (Nuch., Stat. Ap., Lex.). Am slav. Orěchovo »Nußort« wie oben S. 21. Eine griechische Ableitung haben wir in Ἀραχαμίτες ON, Kr. Tripolis, nach R II 713. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_19.htm#1
ἈράχοβαON, Kr. Kalamia (Nuch., Stat. Ap., Lex.). Ein »Nußort«, slav. Orěchovobzw. Orěchova, wie oben S. 21 und 150. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_20.htm#1
Ἀράχοβα ON, Kr. Messene (Lex.). Zu deuten wie der vorige Name. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_20.htm#1
Ἀράχοβα ON, Kr. Leuktru, südlich von Kardamyle (Nuch., Stat. Ap., Lex.). Wohl identisch mit Ἀρέχοβα locus Mainae, a. 1618 bei Mikl.-Müller III 272. Entspricht einem slav. Orěchovo bzw. Orěchova »Nußort«, wie oben S. 150. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_21.htm#2
ἈράχοβαON, Kr. Oinúntos (Nuch., Stat. Ap., Lex.). Zu identifizieren mit ἈράχοβαΜεγάλη»in Laconia on the western slope of the Parnon Mountains; according to the Chronicle of Morea in the confines of Skorta« (s. J. Schmitt, The chronicle of Morea, Glossar s. v.). Etymologisch zu deuten wie das vorige. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_21.htm#2
Ὀρέχοβον ἢ Ῥάχοβα ON, Kr. Florina (Lex.), bei K. Orěchovo. Nach K. nur Bulgaren. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_23b.htm
Ὄροβνικ auch Καρυαί, ON, Kr. Florina (Lex.), nach K. Orovnik. Aus *Orěchovьnikъ »Nußort«, wie die griechische Form Καρυαί zeigt. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_23b.htm
Ῥάχοβα ON, Kr. Berrhoia (Lex.), fehlt bei K. Es ist ein »Nußort«, slav. Orěchovo bzw. Orěchova. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_23d.htm
Ῥεάχοβον Ort unweit Lozikin und Rendini 2, urk. a. 1327, s. Viz. Vrem. XVII 240. Auch Ῥεάχοβα nach urk. a. 1286, s. Viz. Vrem. XIII 27. Aus slav. *Orěchovo. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_23d.htm
ΛασκοβίκιαἢΛακοβίκιαON, Kr. Zichne (Lex.), fehlt bei K. Der erste Name ist als »Haselnußort« zu stellen zu bulg. Lěskovec (oft), skr. Leskovac, sloven. Leskovec (beides sehr häufig) und beruht auf der Vorstufe eines altslav. *Lěskovьcь. Der zweite griechische Name ist offenbar aus dem ersten umgestaltet durch volksetymologische Anlehnung an griech. Λάκκος »Graben«. http://www.promacedonia.org/en/mv/mv_3_23e.htm
Zkratky
sg. = singular
pl. = plural
nom. = nominativ
gen. = genitiv
dat. = dativ
acc. = akusativ
přísl. = příslovce
AH_str... = citace z Horáka (1991) plus strana (str...) AH_str... = citace z Horáka (1991) plus strana (str...)
Odkazy
Antonín Horák: O Slovanech úplně jinak, Lípa, Vizovice, 1991.
Kadmos. Band 4, Heft 2, Seiten 138-145, ISSN (Online) 1613-0723, ISSN (Print) 022-7498, DOI: 10.1515/kadm.1965.4.2.138,//1965
http://www.reference-global.com/doi/abs/10.1515/kadm.1965.4.2.138
http://www.flickr.com/photos/bruceheam/1018705197/in/set-721576012388296705
http://mycenae-excavations.org/databases.html
